Jeskyně Grotta v Lednici

V lednickém podzemí byla v 17. století vytvořena umělá jeskyně. Aby působila co nejskutečněji, byla vybavena i umělými krápníky. Rozkládá se na ploše 90 m2 a je součástí Lednicko - valtického areálu. V jeskyni se nachází výstava strašidel, čertů a rarachů.

Jeskyně Na Turoldu u Mikulova

Jeskyně Na Turoldu je největší a nejvýznamnější jeskyní Pavlovských vrchů. Délka všech chodeb, síní a dómů přesahuje 1 km. Jeskyně je zvláštní svojí tzv. „turoldskou“ výzdobou a je významným zimovištěm netopýrů. Průvodce je v ústní i písemné formě v českém, anglickém i německém jazyce. Ústní forma v cizích jazycích je na znalostech a schopnostech průvodce.

Ledové sluje u Vranova nad Dyjí

Jedná se o unikátní suťový svah s propojenými pseudokrasovými jeskyněmi. Vnitřek některých jeskyní je i v létě pokryt vrstvičkou ledu, což překvapí každého, kdo se k Ledovým slujím vydá za horkého dne. Neméně chladný je vzduch, který z jeskyní uniká. Ledové sluje jsou jedinečné také pro svoji bohatou faunu a flóru, jedná se o nejvýznamnější zimoviště netopýrů na Moravě. Turistům je zpřístupněna vyhlídka s obeliskem odhalující krásu Dyje, opuštěného meandru a lesního komplexu Braitava.

Propast Macocha

Propast Macocha je největší propastí tohoto typu ve střední Evropě. Dno propasti je od roku 1914 nedílnou součástí prohlídky veřejnosti přístupných Punkevních jeskyní v Moravském krasu. Vlastní propast je volně přístupná. Návštěvníci si ji mohou prohlédnout ze dvou vyhlídkových můstků. Horního - ve výšce 138 metrů nade dnem a Dolního - ve výšce cca 90 metrů nade dnem. Od Dolního můstku vede k Punkevním jeskyním malebná turistická stezka. U propasti se nachází turistická chata Macocha a v letní sezóně otevřené informační středisko, kde si návštěvníci mohou zakoupit vstupenky do Punkevních jeskyní.

Informace pro vozíčkáře:

Nedaleko horního můstku propasti Macocha je parkoviště. Od něj až k hornímu můstku (asi 200m) je cesta bezbariérová.

Punkevní jeskyně

Punkevní jeskyně se nacházejí v Pustém žlebu, 2 km od informačního centra Skalní mlýn proti proudu říčky Punkvy. Jeskyně byly postupně objevovány v letech 1909-1933 výzkumnou skupinou pod vedením profesora Karla Absolona.
Prohlídka Punkevních jeskyní se skládá ze dvou částí. V první etapě prohlídky procházejí návštěvníci mohutnými dómy a chodbami s krápníkovou výzdobou až na dno propasti Macocha. Další částí návštěvní trasy je projížďka na motorových člunech po podzemní říčce Punkvě. Součástí plavby je prohlídka Masarykova dómu - nejkrásnější prostory Punkevních jeskyní. Jeskyně jsou součástí nejdelšího jeskynního systému v České republice - Amatérské jeskyně, jejíž délka dosud známých chodeb je více než 30 kilometrů.

Jeskyně Býčí skála u Adamova

Jeskyně Býčí skála leží v Josefovském údolí mezi městečky Adamov a Křtiny. Spolu s Rudickým propadáním tvoří druhý nejdelší jeskynní systém v České republice (po Amatérské jeskyni) o celkové délce přes 13 kilometrů. Významné objevy zde učinil doktor Wankel, jednalo se především o Halštatský pohřeb, kdy bylo nalezeno více než 40 koster a množství předmětů z doby bronzové. Dalším významným nálezem byla soška bronzového býčka bratry Felklovými. Býčí skála leží na naučné stezce Cesta železa Moravským krasem.

Pro návštěvníky je jeskyně Býčí skála po většinu roku nepřístupná, pouze několikrát do roka se zde konají prohlídky pro veřejnost.

Jeskyně Hladomorna u obce Holštejn

Hladomorna (někdy nazývaná Lidomorna) je jeskyně, která se nachází ve skále pod hradem Holštejn v oblasti Moravského krasu. Vede k ní turisticky značená cesta. Jedná se o bývalou ponorovou jeskyni Bílé vody. Jeskyně je tvořena velkým dómem vysokým okolo 17 m s rozměry 25 x 35 m. K dómu se připojují další 4 menší síně. Jindřich Wankel a Karel Absolon při prohledávání jeskyně našli ručně tesané schůdky v chodbě, která vedla původně z hradu do stropu jeskyně. Chodba je z povrchu zavalena. Do hladomorny se chodí otvorem vybouraným při úpatí skály. V hladomorně dnes zimují vzácní netopýři, netopýr velký a ušatý.

Jeskyně Blanických rytířů

Jeskyně Blanických rytířů je uměle vytvořená pískovcová jeskyně nacházející se u Rudky nedaleko Kunštátu. V jeskyni je vytvořeno 17 soch blanických rytířů, včetně sochy svatého Václava. U vstupu do jeskyně stojí lev v nadživotní velikosti. První nápad na vytvoření umělé jeskyně dostal starosta Kunštátu František Burian.
Jeskyně se nyní nachází v oploceném areálu společně s Burianovou rozhlednou i zbytky sochy TGM. Ta byla za druhé světové války skryta za nadstavbou, avšak po udání byla zničena. V areálu jsou k vidění i sochařské výtvory z mezinárodních sympózií.
Původním autorem soch rytířů byl starosta Burian. Sochu Václava na koni, lva a sochu T. G. Masaryka v nadživotní velikosti ztvárnil místní sochař Staniclav Rolínek, který se mimo jiné podílel na konečné úpravě několika soch blanických rytířů.

Kateřinská jeskyně

V pravém údolním svahu Suchého žlebu nedaleko Skalního mlýna se otevírá 8 metrů vysoký vchod do Kateřinské jeskyně. Jedná se o výtokovou jeskyni řeky Punkvy. Tvoří ji dva vzájemně spojené mohutné dómy s přilehlými chodbami. V částech bližších vchodu sídlil člověk starší doby kamenné, jehož pozůstatky byly nalezeny v jeskynních hlínách vedle kostí čtvrtohorních zvířat, zejména medvědů (unikátní je hromadný nález koster jeskynních medvědů v jednom z komínů jeskyně). Hlavní dóm je největší veřejnosti zpřístupněnou podzemní prostorou v Moravském krasu.

Zdroj: http://www.jizni-morava.cz